Pověstník

Rytíř Bruncvík

Touha po slávě a dobrodružství zavedla mladého knížete Bruncvíka daleko za hranice české země. Příběh o věrném přátelství se lvem a zázračném meči, který sám stíná hlavy nepřátel. Listujte vpravo a vydejte se na sedmiletou pouť po neznámých mořích a tajemných ostrovech, kde se rodily naše národní symboly.

Slib věrnosti

Kníže Bruncvík se rozhodl, že získá pro svůj rod nový erb, který by zářil víc než ten dosavadní. Své věrné ženě Neomenii slíbil, že se do sedmi let vrátí. Pokud ne, má jej pokládat za mrtvého. S padesáti rytíři vyjel z bran Prahy vstříc neznámým dálavám, doprovázen jen svou odvahou a touhou po velkých činech.

Jantarová hora

Na moři však Bruncvíkovu flotilu potkala zkáza. Lodě byly přitaženy k magnetické Jantarové hoře, odkud nebylo návratu. Rytíři jeden po druhém umírali hlady, až zbyl jen Bruncvík. Starý kouzelník mu poradil, jak uniknout v kůži z koně, kterou uchopí obrovský pták Noh a odnese jej pryč ze spárů prokletého ostrova.

Lev a drak

Pták Noh jej upustil v pusté krajině, kde Bruncvík spatřil nevídaný výjev: ušlechtilý lev bojoval s hrozivou devítihlavou saní. Bruncvík neváhal, vytasil meč a lvu pomohl příšeru zabít. Lev z vděčnosti nezaútočil, ale sklonil hlavu a od té chvíle doprovázel rytíře na každém kroku jako jeho nejvěrnější ochránce a přítel.

Zázračný meč

Na svých dalších cestách se Bruncvík dostal do podivného města, kde získal největší poklad – zázračný meč. Tento meč měl kouzelnou moc: stačilo zvolat „Hlavy dolů!“ a zbraň sama vyletěla z pochvy a sťala všechny nepřátele, na které rytíř pomyslel. S takovou silou se Bruncvík mohl konečně vydat na cestu zpět k domovu.

Návrat domů

Když Bruncvík dorazil k Praze, právě uplynulo sedm let. Město bylo vyzdobené, protože Neomenia se měla právě ten den znovu vdát, věříc, že Bruncvík zahynul. Rytíř v přestrojení za žebráka nepozorován vklouzl na hostinu a vhodil svůj snubní prsten do číše vína, kterou mu podala jeho nic netušící manželka.

Odhalení krále

Jakmile Neomenia spatřila prsten na dně číše, poznala, že její manžel žije. Bruncvík odhodil žebrácký plášť a ukázal se v plné zbroji se lvem po boku. Vetřelci, kteří usilovali o trůn, se pokusili o odpor, ale Bruncvík jen tiše zašeptal osudná slova svému meči a během okamžiku byl v sále opět nastolen klid a spravedlnost.

Symbol lva

Bruncvík vládl spravedlivě po mnoho let a jeho věrný lev s ním sdílel radost i smutek. Na památku jejich nerozlučného přátelství si Bruncvík dal lva do svého erbu. Tak se stalo, že původní černá orlice byla nahrazena bílým lvem, který se stal symbolem hrdosti, síly a vytrvalosti celého českého království až do dnešních dnů.

Meč v mostě

Legenda praví, že Bruncvíkův zázračný meč je dodnes zazděn v jednom z pilířů Karlova mostu. Až bude naší zemi nejhůře a vyjedou blaničtí rytíři, svatý Václav si na mostě tento meč vyzvedne, aby s ním definitivně zahnal všechny nepřátele. Bruncvíkův odkaz tak stále žije v základech našeho hlavního města.